Jsou umělá sladidla nebezpečná? A je váš život dost oslazený?

  21.06.2017, 12:53 -

Najděte v potravinách i chytře ukrytý cukr a podívejte se, jak si s naším tělem která sladká chuť “zahrává”. Sami se pak rozhodněte, jestli budete dávat přednost přírodním cukrům nebo syntetickým cukrům anebo jestli vůbec budete sladit. Naše tělo cukr totiž skorem přijímat nepotřebuje, byť jeho přítomnost v krvi jakožto energii potřebujeme, ale díky procesu “glukogeneze” si umí naše játra vyrobit potřebnou energii (tedy “cukr”) z bílkovin nebo tuků (a to těch právě přijatých, ale i těch uložených). Cukrů proto stačí v potravě minimum, což je například pro věčné bojovníky s váhou jedna z cest k vítězství.  Bourají se i vám roky zakořeněné “light” mýty? A to ještě nevíte, že některé cukry maskované domněle zdravými názvy skrývají opravdu nebezpečné zabijáky!



Jak se v tom vyznat?

Zakladní rozdělení cukrů je na přírodní a syntetické. V podstatě jde jde o to, jestli jsou získané z přírodních surovin nebo uměle vyrobené v laboratoři. Ty přírodní pak ještě dělíme na tzv. “rafinované cukry” – a to jsou všechny ty, které prošly rafinací, nebo-li procesem čištění (který se provádí různými způsoby). Po cukry a jejich vliv na naše tělo je vždy podstatné jak moc “drastická” rafinace je, podle toho je pak cukr i “zdravý”. 

Mezi přírodní cukry/sladidla a rafinované cukry patří:

  • Med
  • Byliny – například Stévie, u níž je nutné dbát na kvalitu. Zajímavostí je, že tato bylina neměla být dřívě uvedena na trh jako sladidlo, nejprve se požívala jen pro čištění dutiny ústní. Dále z bylin je tu Lipie sladká, což je rostlina s léčivými účinky známá jako “aztécké zlato”. A určitě budete znát agávový sirup.
  • Ovoce, jenž se pro slazení používá zahuštěné hruškové nebo jablečné pyré, či ovoce samostatně v syrovém nebo sušeném stavu. V ovoci se nachází dobře známá fruktóza.
  • Melasa
  • Nejznámější rafinovaný je bílý cukr získaný z řepy a hnědý – neboli třinový cukr. U hnědého cukru se nemusí vždy se jednat o třtinový cukr, často je to obarvený řepný cukr nahnědo – označení proto musí být “třtinový”.
  • Sirupy a mízy (patří sem např.: javorový, datlový, švestkový sirup a pak ty méně vhodnější sirupy vyrobené z obilovin = jako například rýžový a ječmenný) 
  • Xylitol (je rafinovaný cukr břízy – ten březový se spolu s medem využívá například ve funkční medicíně a je velmi vhodný. Vyrabí se z břízy v rafinované nebo nerafinované podobě. Nejlepší je nerafinovaný. Existuje také kukuřičný Xylitol, ale ten zdraví není.)
  • Fruktóza, Glukoźa, Maltitol, Laktitol – jsou rozpouštědly vyrobená sladidla (sem patří i výše uvedený Xylitol) – používají se v potravinách, kde je potřeba “hýbnout s chutí” (patří sem například proteinové tyčinky) nicméně i tyto cukry lze vyrobit i v bio kvalitě)
  • a mnoho dalších…

Syntetické (umělé) cukry:

  • Aspartam - je vlastně sadká biochemická “zbraň” vyrobana se z výkalů mutované bakterie E.coli, do které se vložila ropa. Je velmi nebezpečný – způsobuje záchvaty, mozkové nádory nebo roztroušenou sklerózu. Pozor ale Aspartam se v potravinách často výrobci označuje názvem “nutrasweet”.
  • Sacharin – o kterém je známo, že způsobuje rakovinu. 
  • Toto jsou nejznámější. Umělých sladidel je více (například Acesulfam a další – mnohdy označené jen číslem).

Bonbóny a sladkosti - to je zdroj mnoha škodlivých umělých sladidel Bonbóny a sladkosti - zdroj škodlivých umělých sladidel

Takže přírodní nebo syntetické? 

Obecně jsou tedy přírodní (i rafinované) cukry až na pár vyjímek (jako Xylitol z kukuřice) zdravé a jednoznačně vhodnější než umělé cukry.  Nejzdravější ke slazení jsou však ty nejméně upravené (patří sem bylinky nebo ovoce). Z rafinovaných přírodních jsou vždy vhodnější ty v BIO kvalitě. Jen pozor, přestože vyslověně neškodí neměly by se užívat ve velkých dávkách, neboť i ty mohou škodit, to tak, že nám “rozhodí” trávení. 

V našich střevech totiž máme tzv. mikrobiom, co je velmi zjednodušeně vyjádření pro osídlení střev a je tím zásadní pro naši imunitu. Ne nadarmo rčení: “Zdravé střevo = zdravé tělo”. A vyšší dávky cukrů jej naruší. Ve střevech pak dojde k nerovnováze mikroživin (které se ve střevech právě pomocí mikrobiomu tvoří), což se projeví například v disharmonii vitamínů skupiny B, což na těle poznáme tak, že se tvoří “koutky” úst anebo bílý povlak na jazyku (ten je způsobený přemnožením kandióozy z nestráveného cukru). 

Všechny syntetické cukry jsou pak hlavní příčinou obezity, dle nejnovějších poznatků je možná spojitost mezi Parkinsonovou nemocí a umělými sladidly, která jsou také příčinou bolestí hlavy, krvácení z nosu, hormonálních rozvratů těla, neplodnosti, kožních reakcí a podobně. ynetický cukr taky poznáte podle jeho neopravdové chuti – většinou nechá trochu pachuti na jazyku, která je podobná mýdlu.

Sladidla také vyvolají reakci, kdy si tělo myslí, že dostalo cukr, a slinivka vyprodukuje inzulin k jeho trávení. No jen pokud se tělu skutečný cukru nedostane, nemá v tu chvíli inzulin v krvi co dělat. A tak volá dál a dál po cukru. 


Jaké jsou tedy hlavní obecné zásady?

  • Volte vždy přírodní cukr a potraviny minimálně doslazované (žádné polotovary a doma doslazujte bylinkami, sušeným ovocem 
  • Klasickému cukru se vyhýbat (k jeho nahrazení používat například Stévii – ale i to v omezené míře)
  • Volte vždy BIO kvalitu cukru i sirupů – tyto výrobky mohou být označené BIO pouze při maximálním zastoupení 5% geneticky modifikovaných složek (zkratka GMO). A například Xylitol  je možné připravit dvojím způsobem – jednak z GMO surovin rafinací, což není právě vhodná verze ale i lepší variantu bez GMO. Ale toto nepoznáte z obalu, tam to bude vždy Xylitol – jediný spoleh je tedy na BIO označení.
  • Na pocit sytosti má zasadní vliv hlavně příjem tuku ve stravě. Právě ten řekne tělu, že je syté.

Cukrová řepa I přírodní cukrová řepa může být škodlivá

Kolik cukrů můžeme denně přijmout?

Na potravinách je uvedeno “sacharidy” (což udává kolik má potravina komplexních sacharidů) dále “z toho cukry”, to vyjadřuje kolik rychlých cukrů přijmete. Denní příjem sacharidů závisí na tzv. “aktivní tělesné hmotnosti” (to je hmotnost těla bez tuku). Dle této tělesné hmotnosti a optimálního příjmu potravy se pak vypočítá, kolik přesně gramů sacharidů maximálně za den můžete přijmout, vyšší dávky tělo uloží do tuku. Rychlých cukrů je pak maximálně 60 gramů denně.

Sladidla také vyvolají reakci, kdy si tělo myslí, že dostalo cukr, a slinivka vyprodukuje inzulin k jeho trávení. No jen pokud se tělu skutečný cukru nedostane, nemá v tu chvíli inzulin v krvi co dělat. A tak volá dál a dál po cukru. Na pocit sytosti má zasadní vliv hlavně příjem tuku ve stravě. Právě ten řekne tělu, že je syté.


Ovoce a tedy i cukry hlavně po cvičení

Při tělesné námaze tělo pracuje právě s cukrem. Bere ten, který najde v krvi a pokud již žádný není, zavelí játrům, aby tuky v těle přemeňovala na cukr (to je již zmíněná glukogeneze) a čerpá z něj. To je vlastně proces hubnutí (pálení tuků), k němuž dochází při tělesné aktivitě. Ale protože glukóza (nejjednodušší cukr) se zároveň ukládá do svalů jako energie, kterou použijeme na okamžitý pohyb, jediná doba, kdy je možné jíst “sladké” je po sportovním výkonu, kdy je glukoza ze svalu vyčerpaná.


Low carb diet

Tento způsob stravování byl v dobách, kdy obchody nepraskaly ve švech pod nánosem cukrovinek zcela běžný. Znamená to stravu, která je založena na bílkovině a tuku miminu sacharidů. S tímto druhem stravy se terapeuticky léčí všechny nemoci, cukrovku nevyjímaje. A jak se při této stravě jíst? Kvalitní sýry, maso, zdravé tuky. Vyřadit je pak nutné sacharidy v jakékoli podobě, ale i umělá sladidla kvůli jejich toxicitě, neboť i ta spolu s hormonálním rozvratem způsobuje obezitu. 


High carb diet

Je zase druhý opak. I tomuto způsobu stravování vděčí lidé za zdraví, vyléčení mnohých nemocí a výborným výkonům ve sportu. Tento směr znamená optimálně 80% příjmu potravin z dobrých sacharidů, 10% bílkovin a 10% tuků. Nicméně mezi tyto sacharidy patří ty nejzdravější formy, tedy žádná čokoláda, ale ovoce, rýže a kromě alkoholů a cukrovinek všechny zdravé formy sacharidů, které Low carb zakazuje.


Sladký závěr

Cukr je návykový a je možné mít na něm závoslost větší než na těžkých drogách. Ve vysokých dávkách zdraví škodlivý a měli bychom s ním zacházet jako s ohněm. Jeho zdravé varianty jsou dobrý sluha, ale všechny verze cukru ve větších dávkách pak zlý pán. Každý stravovací režim říká něco jiného. 

Náš selský rozum by měl vědět, kdy tělo skutečně potřebuje energii a kdy chce jen “uspokojit” svou touhu po sladkém. Pokud chceme své zdraví udržet, opravdu je načase rozmyslet si každou plechovku slazeného nápoje i oslazenou kávu.



Zajímejte se také – přečtěte si užitečné odkazy

Film o časované bombě jménem cukr 

Seznam sladidel povolených při výrobě potravin

Mohlo by vás zajímat





Copyright © Fitime.cz 2017. Jakékoliv užívání obsahu je bez písemného souhlasu Fitime.cz zakázáno!
Redakce | reklama